Paleontologický průzkum v Písečné u České Lípy  

Průzkum se zabýval v letech 2014-2016 paleontologickou charakteristikou šesti vybraných lokalit v Písečné u České Lípy a bylo celkem nalezeno 15 druhů makrofauny. Zcela nově byl potvrzen mlž Mytiloides scupini, mechovka  Petalopora cf. seriata a žralok Paramotodon angustidens. Spolu s historickými nálezy je z okolí Písečné známo 29 druhů makrofauny. Determinované paleospolečenstvo patří k autochtonní oryktocenóze a prostředí, které obývalo lze označit za proximální tempestitovou facii sublitorální až litorální zóny s přechody do hlubšího neritika. Veškerá fauna je vázána na vápnité polohy pískovců stratigraficky řazených k nejvyšší čá sti středního turonu.

Mužák P. 2017: Fosilie z Písečné u České Lípy. Bezděz, Česká Lípa 26: 175-199

Paleontologický průzkuOstrovských vrchům

Paleontologický průzkum Ostrovských vrchů probíhal v letech 2014-2017 a bylo zde nalezeno 7 druhů fosilní fauny a 2 druhy ichnofauny.  Zcela nově pro oblast Ralska byl determinován mlž Inoceramus inaequivalvis a ichnofosilie Funalichnus strangulatus. Tato ichnofosilie byla v roce 2018 teprve druhým potvrzeným výskytem v rámci Českolipska. V paleospolečenstvu Ralska bylo včetně historických nálezů zjištěno 14 platných taxonů bentosu a 2 ichnofosilie. Z paleoekologického hlediska ji z poloviny zastupuje mobilní epifauna mělkých spíše příbřežních vod. Veškerá fauna je vázaná na vápnité polohy křemenných pískovců, které byly na základě inoceramové fauny biostratigraficky zařazeny k svrchní části středního turonu.

Mužák P. 2018: Makrofauna a paleoekologie Ostrovských vrchů (Ralsko). Bezděz, Česká Lípa 27: 197-214

Paleontologický průzkum v Kravařích

Paleontologický průzkum v okolí Kravař se soustředil v letech 2017 až 2018 na dvě samostatné lokality a to erozního zářezu Bobřího potoka a příležitostných odkryvů obchvatu silnice I/15. Na obou předmětných lokalitách bylo nalezeno takřka shodné paleospolečenstvo. Celkem bylo determinováno 16 druhů makrofauny, 1 druh fosilní flóry a 4 druhy ichnofauny. Celkově z oblasti včetně historických nálezů je známo 38 druhů vázaných na březenské souvrství. Z indexových fosilií byl objeven inoceramidní mlž Platyceramus mantelli. To umožnilo polohy jílovců biostratigraficky zařadit ke střední části středního coniaku březenského souvrství. Za významné nálezy lze považovat zbytky konifer Geinitzia reichenbachii, které byly na Českolipsku v roce 2020 zaznamenány teprve podruhé. Paleospolečenstvo patří až na pár výjimek k epifauně. Veškera makrofauna byla nalezena v hlubokomořských jílovcích, ale většina druhů patřila k živočichům obývající mělké části příbřežních oblastí. Z geologického hlediska zde hovoříme o tzv. flyšoidní facii, kde sedimentace probíhala na hranici běžného vlnění a epizodických událostí. Pískovcová tělesa vložená mezi hlubokomořské jílovce označujeme jako tempestity. Přesto determinovaná fauna dokládá spíše mělkomořskou sedimentaci v sublitorální zóně způsobenou posunutím břežní linie.

Mužák P. 2020: Paleontologický průzkum odkryvů flyšoidní facie březenského souvrství u Kravař (Českolipsko). Bezděz, Česká Lípa 29: 105–137