Historie knihovny

V současné době má Knihovna Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě přes 74 000 tisíc svazků knih a periodik a zpřístupňuje prezenčně své fondy nejširší veřejnosti. Ve fondu odborné knihovny se nachází literatura historická, přírodovědná, vlastivědná a umělecká (malířství, umělecká řemesla, dějiny umění, pomocné vědy historické, genealogie, archeologie, památková péče, restaurátorství, atd.). Ve svých fondech má knihovna řadu encyklopedií, slovníků, ikonografických, místopisných, heraldických a dalších odborných příruček.Významnou součástí fondu je soubor regionální literatury. Knihovní fond je zároveň tvořen mnoha tituly odborných časopisů.

Sbírková knihovna obsahuje několik klášterních knihovních fondů, získaných v 50. letech, a to knihovnu augustiniánského kláštera v České Lípě (v restituci vráceno řádu sv. Augustina, v muzeu zůstalo jako zápůjčka), část knihovny kapucínů ze Zákup (Reichstadt) a knihovna piaristů z Nového Boru (Heida); dále několik farních knihoven, mj. z Jestřebí (Habichstein), ze Cvikova (Zwickau), z Dubé (Dauba), ze Skalice (Langenau), a ze Sloupu v Čechách (Bürgstein), ze Zákup (Reichstadt) a Žibřidic; dále knihovny německých středních škol v České Lípě (Staatsrealschule B. Leipa, Oberrealschule B. Leipa, Gymnasial Biblithek v Kamenickém Šenově (Hochschule für Mädchen in Steinschönau), městské knihovny v České Lípě (Deutsche Volksbücherei, Gemeindebücherei, Bücherei der Stadtgemeinde) a Kamenickém Šenově (Stadtbücherai Steinschönau), knihovnu židovské náboženské obce v Děčíně, knihovnu českolipského továrníka Heinricha Wedricha, knihovnu přírodovědného spolku LOTOS, knihy a časopisy vlastivědného spolku Nordböhmisches Excursions-Club (druhá část v Státního okresním archivu Česká Lípa), knihovnu Sokola v České Lípě (delimitovaná z okresního archivu), knihovnu lužického oddělení Českého muzea, sbírka knih K. H. Máchy (různá vydání Máje apod.), knihovnu českolipské pobočky České numismatické společnosti. Samostatně je vyčleněna sbírka rukopisů, kterou zpracoval kolektiv studentů a pedagogů FF UK pod vedením Dr. Jaromíra Lindy a Mgr. Martiny Šulckové. Součástí sbírky je i fond starých map, zvlášť cenná je zrestaurovaná velká mapa Čech a Moravy Christopha Müllera z roku 1720, dále kolekci starých textilních vzorníků a hudebnin. Cenným přírůstkem se stal v roce 2001 odkaz sbírky starých tisků a lužickosrbské literatury (2000 sv.) z odkazu Bohumila Malotína.

Wedrichovo muzeum

Vedle bohatých sbírek přírodovědných, numismatických, uměleckých a obrazových získalo město Česká Lípa v roce 1904 odkazem knižní sbírku českolipského soukromého sběratele a cestovatele Heinricha Wedricha (26.9.1835-7.11.1904). Knižní sbírka se dochovala pouze částečně. Obsahuje beletristické romány z 19. stol., cestopisy a naučnou literaturu. Struktura knihovny dokládá jeho zájem o poznání exotických zemí, historii, filozofii (Ives de Paris, Die Tugend-Schule der Christen, worinnen ein jeder Mensch Aufferbaulich unterwiesen wird, wie er pflichtmässig sein Leben anstellen solle…, Prag, Wickhard 1715), ale i o kuriozity (C. M. Seyppel, " Er - Sie - Es")

Z poslední vůle bohatého mecenáše obdrželo město Česká Lípa i dům, kde byly uloženy bohaté Wedrichovy sbírky i knihy.
Od roku 1904 byla v budově zřízena knihovna. Po 2. svět. válce byly sbírky předány muzejnímu spolku, koncem 50. let byla budova uzavřena a v 80. letech došlo k jejímu zboření. V roce 1933 byla sloučena s městskou knihovnou a v roce 1945 byly předány knižní sbírky do muzea. Wedrichovo muzeum (1904 - 1938) mělo veřejnou čítárnu, v roce 1982 byla budova
v Havlíčkově ul. zbořena.

Knihovna přírodovědného spolku LOTOS

 Deutscher naturwissenschaftlich-medizinischer Verein für Böhmen "Lotos", zpočátku založen jako víceméně studentské sdružení, brzy přeměněn na spolek vědecký; národnostně původně utrakvistický, později čistě německý.

Účelem spolku budit a podporovat zájem o přírodovědu na území Čech, zejména mezi mladými lidmi. Vnitřní spolková činnost: přednášky, diskuse, výlety, exkurse a sbírání přírodnin, zakládání soukromých přírodopisných sbírek; veřejné působení: vydávání odborných spisů, poradenská činnost, informování o zajímavých přírodních úkazech a o sbírkách přírodnin.

V čele spolku direktorium (president, jeho zástupce, 4 členové výboru, tajemník a 3 kustodi pro sbírky). Členové čestní, zakládající, dopisující a řádní. Od r. 1851 byl vydáván časopis a v nepravidelných časových intervalech i několik samostatných sešitů obsáhlejších vědeckých pojednání.

Charakteristika obsahu: Organizační materiály a písemnosti dokumentující činnost spolku, domácí a zahraniční spolupráci, především výměnu publikací.

Časový rozsah dokumentů: 1921-1936
Rozsah a druh dokumentů: 169 svazků
Časový rozsah existence původce: 1848-1950

Vlastivědný spolek Nordböhmischer Exkursions-Club

byl založen v roce 1877 v České Lípě. Náplní jeho činnosti bylo studium, poznávání a ochrana přírody a historie Českolipska, později vznikaly jeho pobočky i na Litoměřicku, Děčínsku a Českodubsku.

V roce 1878 vyšlo první číslo časopisu "Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Clubs" (zkr. MNEC), kde byly uveřejněny články z historie, archeologie, numismatiky, etnografie, muzejnictví, jazykovědy, geologie, zoologie, botaniky. Vedoucím redaktorem v letech 1878-1905 byl pověřen prof. Amand Paudler. V roce 1915 byl přejmenovaný na Nordböhmisches Verein für Heimatforschung und Wanderpflege. Spolek působil do roku 1938 a do této doby vycházel i časopis. Jeho přispěvovateli byli většinou amatérští dopisovatelé a spolupracovníci.

V prvních deseti svazcích publikovalo 275 autorů a autorek. Z pěti set odběratelů prvních čísel vzrostl náklad na 1900 odběratelů. Roku 1884 se usnesl výbor klubu na výměně tiskovin se spolky, které mají obsahově podobné zaměření. Během dvou let došlo ke vzájemné výměně publikací se 108 spolky. Sbírky spolku se staly základem fondů muzejních spolků. Dle stanov spolku nesměl být majetek spolku rozprodán, ale měl připadnout městu, popřípadě mohl být odevzdán městským zastupitelstvem zdejším školám. Stanovy ukládaly vytvoření zájmových sekcí, vytvořila se tak sekce historická se zaměřením na památky, archiválie a hmotné předměty. Vytvořila sbírku všech knih, které vyšly na území spolku a zasloužila se o publikování pramenů k dějinám České Lípy. Dalšími sekcemi byla např. sekce jazyková (sbírání pověstí, písní, her), přírodovědná, technická a turistická (budování rozcestníků, značkování cest, vydávání turistických průvodců, pohlednic).

Zprávy o činnosti klubu a o jeho časopisu přinášely všechny noviny v okolí - Leipaer Zeitung, Rumburger Zeitung, Tetschen-Bodenbacher Zeitung.

Z iniciativy spolku bylo 18.10.1900 svoláno ustavující shromáždění k založení českolipského muzejního spolku. Nově vzniklému "Leipaer Museum" věnoval spolek všechny své bohaté sbírky. Stanovy muzejního spolku byly schváleny 21.6.1900.

Charakteristika obsahu: Organizační materiály a písemnosti dokumentující činnost spolku, domácí a zahraniční spolupráci, především výměnu publikací.

Vojtech Čelko, Bezděz 1999 MNEC

Kolekce textilních vzorníků

Vzorníky ve sbírkovém fondu muzea jsou mimořádně cenným pramenem pro poznání kartounové výroby v severočeském regionu, v němž má manufakturní tisk v Čechách svého prvního representanta ve sloupské kartounce Josefa Maxmiliána Kinského z roku 1763 a jenž pak po celá desetiletí patřil k hlavním centrům tohoto odvětví v našich zemích. Móda kartounových textilií vládla Evropě víceméně po celé jedno století. Nepatřil k ní jen ženský šatový textil,ale i tehdy nově zaváděné užití potiskovaných látek na doplňky oděvu a užitkové předměty, např. šátky, plédy, deštníky, kapesníky. Desény se šířily po celé Evropě a odrážely proměny slohu v určitých obdobích, proměňující se náměty i technická řešení. Českolipské vzorníky tvoří nadto na rozdíl od některých fondů jiných museí vzácně organický celek, jehož další zpracování a zároveň restaurování jejich vazeb by bylo nepochybně přínosem. Vzorníky evidované pod inv. č. 2525 - 2540 obsahují celkem 13 992 ks vzorů. Sbírky muzea obsahují vedle vzorníků i potiskovací formy, pokladniční listy, vandrovní knížky i součásti oděvu z potištěného kartounu. In Muzejní a vlastivědná práce. Č. 1-4/1970.