20. 1. 2024 / Masopust na rychtě
23. 3. 2024 / Velikonoce na rychtě
Děkujeme za pochopení.
listopad - březen |
zavřeno |
duben: sobota, neděle + státní svátky | zavřeno |
květen - září: denně mimo pondělí | zavřeno |
říjen: sobota, neděle + státní svátky | zavřeno |
Průměrná doba prohlídky - 1 h.
plné vstupné | osoby starší 15 let | 60,- Kč |
poloviční vstupné | děti od 6 do 15 let | 30,- Kč |
zvýhodněné vstupné důchodci, ZTP, studenti | (na základě předloženého průkazu) | 30,- Kč |
rodinné vstupné | 2 dospělí a 1-5 dětí | 130,- Kč |
Vstupné v době uzavření pobočky v Kravařích - pro hromadné návštěvy po předchozí domluvě s vedoucím pobočky (Bc. Marek Hofman)
plné vstupné | osoby starší 15 let | 100,- Kč |
poloviční vstupné | děti od 6 do 15 let | 40,- Kč |
zvýhodněné vstupné důchodci, ZTP, studenti | (na základě předloženého průkazu) | 40,- Kč |
VSTUP ZDARMA:
Děti do 6 let, důchodci nad 80 let věku, ZTP/P a jeho průvodce, držitelé speciálních průkazek po jejich předložení a členové speciálních spolků a skupin dle platného ceníku VMG.
Víska 3
471 03 Kravaře
viseckarychta@muzeumcl.cz
Vedoucí pobočky: Bc. Marek Hofman
e-mail: hofman@muzeumcl.cz
Správce pobočky: Jaroslav Koblas
tel.: +420 487 868 296
Na chmelnice rodu Kernů a zaniklou slávu chmelařství na Kravařsku upomínají i některé předměty vystavené na Vísecké rychtě, která je dnes součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Cesta k otevření expozice však nebyla jednoduchá, v poválečných letech rychta patřila místnímu JZD, za jehož působení téměř zanikla. O záchranu chátrajícího objektu se zasloužil tehdejší ředitel muzea Břetislav Vojtíšek. Po rozsáhlé a nákladné rekonstrukci byla na rychtě v dubnu 1986 zpřístupněna expozice věnovaná lidové architektuře a bydlení v severních Čechách.
Přízemí domu návštěvníky zavede do bohatého selského hospodářství na počátku 19. století. V rychtářské světnici, výminkářské světničce a černé kuchyni s pecí je vystaveno vše, co bylo tehdy k životu potřeba. Na obytnou část domu pak navazují hospodářské prostory. Spížní komora neboli kvelb je věnována zpracování mléka. Expozice v bývalém chlévu zase ukazuje, jak praly a žehlily naše babičky.
Horní patro je věnováno vývoji severočeského domu, jeho základním znakům a stavebním technikám. V komorách a horních světnicích jsou pak představeny tradiční způsoby obživy obyvatel na Českolipsku, jako chmelařství, obilní hospodářství, chov dobytka, přadláctví a tkalcovství, tesařství ad. Zastoupeny jsou rovněž atributy lidové výtvarné kultury (podmalby na skle, polychromované plastiky) a ukázky malovaného nábytku. Na dvoře rychty a před zděnou stodolou z roku 1933 jsou vystaveny také zemědělské stroje z první poloviny 20. století.