Pracoviště geologie a paleontologie

Petr Mužák 
tel.: +420 487 521 489; e-mail: muzak@muzeumcl.cz

Ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě pracuje od roku 2012 jako kurátor geologických
a paleontologických sbírek. Zároveň je správcem depozitářů a expozic. Je autorem expozice Těžba uranu na Českolipsku.
Specializuje se na paleontologii mezozoických bezobratlých a mineralogii fluoritových ložisek. Vedle toho dokumentuje regionální geologii, např. historickou těžbu železné rudy a uranové hornictví. Je členem hornického spolku UD Hamr, kde se věnuje poznávání hornické historie, tradic i konkrétní montánní činnosti a dokumentaci podzemí.  
Mezi lety 2018-2020 pracoval jako geolog v projektu Gecon – Geology cooperation Network, v rámci Česko-saské přeshraniční spolupráce zaměřené na studium a popularizaci geologického přírodního bohatství.
Od roku 2018 působí zároveň jako geoprůvodce pro geopark Ralsko a také je spoluzakladatelem geologického kroužku GeoLovci (2019 až současnost).
Zabývá se i pedagogikou a vědecko-výzkumnou činností. Pracuje na dvou hlavních vědeckovýzkumných úkolech a to: Paleontologický průzkum okresu Česká Lípa a přilehlých oblastí, Mapování krystalických vápenců a vybraných lokalit s metamorfovanými horninami Ještědského krystalinika.

Publikační činnost

Vědecko-výzkumná činnost

Paleontologický průzkum v Písečné u České Lípy

Průzkum se zabýval v letech 2014-2016 paleontologickou charakteristikou šesti vybraných lokalit v Písečné u České Lípy a bylo celkem nalezeno 15 druhů makrofauny. Zcela nově byl potvrzen mlž Mytiloides scupini, mechovka  Petalopora cf. seriata a žralok Paramotodon angustidens. Spolu s historickými nálezy je z okolí Písečné známo 29 druhů makrofauny. Determinované paleospolečenstvo patří k autochtonní oryktocenóze a prostředí, které obývalo lze označit za proximální tempestitovou facii sublitorální až litorální zóny s přechody do hlubšího neritika. Veškerá fauna je vázána na vápnité polohy pískovců stratigraficky řazených k nejvyšší části středního turonu.

Mužák P. 2017: Fosilie z Písečné u České Lípy. Bezděz, Česká Lípa 26: 175-199

Paleontologický průzkum Ostrovských vrchů

Paleontologický průzkum Ostrovských vrchů probíhal v letech 2014-2017 a bylo zde nalezeno 7 druhů fosilní fauny a 2 druhy ichnofauny.  Zcela nově pro oblast Ralska byl determinován mlž Inoceramus inaequivalvis a ichnofosilie Funalichnus strangulatus. Tato ichnofosilie byla v roce 2018 teprve druhým potvrzeným výskytem v rámci Českolipska. V paleospolečenstvu Ralska bylo včetně historických nálezů zjištěno 14 platných taxonů bentosu a 2 ichnofosilie. Z paleoekologického hlediska ji z poloviny zastupuje mobilní epifauna mělkých spíše příbřežních vod. Veškerá fauna je vázaná na vápnité polohy křemenných pískovců, které byly na základě inoceramové fauny biostratigraficky zařazeny k svrchní části středního turonu.

Mužák P. 2018: Makrofauna a paleoekologie Ostrovských vrchů (Ralsko). Bezděz, Česká Lípa 27: 197-214

Paleontologický průzkum v Kravařích

Paleontologický průzkum v okolí Kravař se soustředil v letech 2017 až 2018 na dvě samostatné lokality a to erozního zářezu Bobřího potoka a příležitostných odkryvů obchvatu silnice I/15. Na obou předmětných lokalitách bylo nalezeno takřka shodné paleospolečenstvo. Celkem bylo determinováno 16 druhů makrofauny, 1 druh fosilní flóry a 4 druhy ichnofauny. Celkově z oblasti včetně historických nálezů je známo 38 druhů vázaných na březenské souvrství. Z indexových fosilií byl objeven inoceramidní mlž Platyceramus mantelli. To umožnilo polohy jílovců biostratigraficky zařadit ke střední části středního coniaku březenského souvrství. Za významné nálezy lze považovat zbytky konifer Geinitzia reichenbachii, které byly na Českolipsku v roce 2020 zaznamenány teprve podruhé. Paleospolečenstvo patří až na pár výjimek k epifauně. Veškera makrofauna byla nalezena v hlubokomořských jílovcích, ale většina druhů patřila k živočichům obývající mělké části příbřežních oblastí. Z geologického hlediska zde hovoříme o tzv. flyšoidní facii, kde sedimentace probíhala na hranici běžného vlnění a epizodických událostí. Pískovcová tělesa vložená mezi hlubokomořské jílovce označujeme jako tempestity. Přesto determinovaná fauna dokládá spíše mělkomořskou sedimentaci v sublitorální zóně způsobenou posunutím břežní linie.

Mužák P. 2020: Paleontologický průzkum odkryvů flyšoidní facie březenského souvrství u Kravař (Českolipsko). Bezděz, Česká Lípa 29: 105–137

Paleontologický průzkum v okolí Bezdězu

Paleontologický průzkum v okolí dominanty hradu Bezděz, ve svrchnokřídových sedimentech, probíhal v letech 2016-2017 a bylo zde objeveno charakteristické paleospolečenstvo pro rohatecké vrstvy. Tato stratigrafická jednotka zde nebyla do té doby vůbec popisována. Nalezeny byly 2 druhy ichnofauny, 11 druh fosilní flóry a 6 druhů makrofauny a několik exemplářů šupin ryb. K indexovým druhům patří nálezy inoceramidních mlžů druhu Cremnoceramus crassus, které potvrzují, že polohy slínovců lze biostratigraficky řadit k nejvyššímu spodnímu coniaku. Ojedinělým nálezem jsou zbytky konifer Geinitzia reichenbachii. Vzácné jsou nálezy šupin ryb typu Osmeroides a další blíže neurčitelné zbytky ichtyodectiformních ryb. Poměrně početnými nálezy byly také heteromorfní amonité druhu Scaphites cf. geinitzi. Ti mají výrazný pohlavní dimorfismus, takže u nich rozlišujeme samčí a samičí pohlaví, tedy makrokonchy a mikrokonchy. Paleospolečenstvo řadíme k bentosu žijícím převážně epifauním způsobem života. Prostředí, které obývali, můžeme označit jako fotickou zónu s měkkým bahnitým substrátem, bohatým na živiny a kyslík, tedy mořské prostředí do cca 100 m hloubky.

Mužák P. 2021: Fosilie rohateckých vrstev v okolí Bezdězu (spodní Coniak). Bezděz, Česká Lípa 30: 157-175

Paleontologický průzkum u Maršovického vrchu

Paleontologický průzkum v okolí Maršovického vrchu probíhal v roce 2017 a soustředil se na lokality Podolec a Maršovice. Z geologického hlediska se Maršovický vrch vymyká běžné geologii Českolipska. Budován je paleozoickými metamorfity a metavulkanity. V okolí výchozů krystalinika vystupují svrchnokřídové sedimenty v podobě tektonickým ker v různých výškových pozicích  a vrcholovou část tvoří terciérní těleso lakolitu. Z paleontologického hlediska jsou významné kontaktní polohy metavulkanitů a svrchnokřídových sedimentů reprezentované zejména perucko-korycanských souvrstvím. Vlastní průzkum zde přinesl nálezy 9 druhů makrofauny. Vlastní průzkum se soustředil na bazální vrstvu slepenců a nad ní uložené křemenné pískovce. Za biostratigraficky významný považujeme nález mlže Rastellum carinatum, které tyto sedimenty řadí ke korycanský vrstvám svrchního cenomanu. Většinu nalezených druhů můžeme označit za kosmopolitní druhy, které obývaly spíše mělkovodní prostředí bohaté na živiny a kyslík, zároveň byly vázané i na měkké písčité substráty příbřežní zóny.  

Mužák P. 2023: Současné možnosti sběru fosilií ze sedimentů svrchního cenomanu v okolí Maršovického vrchu (Dokeská pahorkatina). Bezděz, Česká Lípa 32: 141-151