Móda zimních sportů

Máte již na zimní sportování lyžařský oblek v barvě covercoatové ? V roce 1932 to byla vedle hnědé, drapové, zelené a tmavočervené nejoblíbenější barva, protože na ní bylo prý nejméně vidět zašpinění.

Zimní sporty začaly být populární až počátkem 20. století. Dříve bylo naprosto nepřípustné, aby ženy bruslily, dávaly se galantními pány vozit po ledě na sáňkách, na konci 19. století již patří bruslení k dobrému společenskému tónu. Oblíbenou zábavou bylo bruslení na řekách, rybnících a městských kluzištích, sáňkařské dráhy a později se přidalo i lyžování. Změny ve společnosti souvisely i s větším zájmem mužů a žen o své zdraví a tělesnou zdatnost.

U většiny zimních sportů se nejprve používal běžný módní oděv, přizpůsobený náročnému pohybu. Dámy i dívky bruslily ve zkrácených honzíkových nebo secesních šatech, první lyžařky ještě počátkem 20. století lyžovaly v dlouhé sukni a s kloboučkem na hlavě. Pro vyjádření své nezávislosti a emancipovanosti dámy rády používaly prvky mužské módy jako tvrdé límce a kravaty či pánské pokrývky hlavy. I pánové nosili při zimních sportech často běžné vycházkové oblečení včetně tvrdých klobouků. Jak se ale  stávaly zimní sporty stále populárnější, přichází na řadu také razantní změny v šatníku. Nezbytným oděvem sportovní výbavy žen se staly kalhoty.

 Pokud dámám nesluší kalhoty, doporučuje se kalhotová sukně, která však předpokládá, že je opravdu dobrá lyžařka, která se neocitne tak často ve sněhu vzhůru nohama a která umí dokonale vstávat, když už se ten malér stane. Nejosvědčenějším kusem lyžařské garderoby jsou tak norské kalhoty, nebo krátké fešácké knicker-bockers, kde můžeme předvést pěkné punčochy a kamaše. Elegance každého lyžařského úboru spočívá v jeho opravdové účelnosti. Ušetřit nelze na látce, z které oblek pořizujeme. Jsme lidé smrtelní a neumělí a proto není vyloučeno, že budeme často na zemi, že pojedeme, místo po lyžích, po kalhotách, anebo že nám sáňky ujedou a posadíme se do kyprého sněhu. Tedy látku vždy co nejlepší. Kalhoty uzavřené do bot a převinuty pestrobarevnými vlněnými ovinkami, aby se sníh nenahrnul do bot

Čepice, rukavice a šála jsou už jen doplňky, které lze nejsnadněji pořídit podle zásad harmonie barev a vtisknouti jimi celému dresu podstatný ráz, chceme-li veselý, distinguovaný, koketní či prostě lyžařsko-bouřlivý.

Takto popisují zimní výbavu módní časopisy, které vedle obvyklých rubrik běžně nošených šatů zařazují čím dál častěji i tematiku sportovních rób. Obleky pro zimní sporty řeší například Eva: časopis moderní ženy, Nové pařížské mody List paní a dívek českých nebo Pestrý týden.

U nás v České Lípě bylo několik možností, kde nakoupit módní oděvy ke sportování. Byla tu konfekční firma Franze Wölfla. Obchodů s konfekcí bylo v České Lípě několik. Jeden například v nároží dnešní ulice Prokopa Holého na Jindřicha z Lipé. O kousek dál v domě s výlohou v malém podloubí byl obchodní dům Popper a hned nad ním další obchodní dům, věhlasný GEC Warenhaus s pestrým sortimentem a obrovskou výlohou v přízemí i v prvním patře.

U mostu císařovny Alžběty provozoval Josef Schulz Dammen und Herren Mode salon,

Mohli jste zajít také na náměstí do obchodu Otty Malka. Sportovními potřebami se začal zabývat ve třicátých letech. Do té doby doplňoval svou bilanci hlavně galanterií. Šlo o prodej rukavic a sportovních obleků.
Po válce převzal podnik pan Svoboda, otec pozdějšího ředitele muzea (1984 - 1993). Provozoval ho pod názvem "Svoboda - Sport". Zavedl v České Lípě skutečný velký obchod se sportovními potřebami. Uměl skvěle vyplétat tenisové rakety.

Ve třicátých letech tu byl také obchod s módním zbožím Eduarda Hübnera, nabízející rozličné textilní výrobky a pletené sportovní zboží.

A kam zajít pro boty? V průběhu 20. let přišel do České Lípy se svými botami pro celý svět Tomáš Baťa. Jeho první obchod se usadil na náměstí čp. 136 ve vyklenutém nároží do Tržní ulice. Nápadný byl svými nálepkami, zdobícími, spíše nevkusně, celý obchodní prostor. Firma si ve 30. letech zakoupila nárožní patrový dům na rozmezí ulic Berkova a Jindřicha z Lipé a zahájila stavbu moderního nárožního okachličkovaného paláce.

Jaroslava Vondrová a Ladislav Smejkal