ŠPIČÁK - exponát měsíce dubna

Špičák

Pro mnoho současných obyvatel České Lípy je Špičák především označení největšího českolipského sídliště, které vznikalo v průběhu 70. let 20. století a jehož vysoké panelové domy nenávratně poznamenaly panorama města. Na horu Špičák, která se tyčí severozápadně od České Lípy pomýšlíme často až druhotně. V minulosti tomu ale tak nebylo a vrchol Špičáku byl pro obyvatele České Lípy místem, podle kterého se orientovali v krajině. Měli kopec v oblibě a identifikovali se s ním. To se projevovalo i v tom, že byl Špičák často zobrazován na pohlednicích nebo tím, že zde byla v 80. letech 19. století vystavěna rozhledna.

Špičák je čedičový kopec, který je zařazován do Zákupské pahorkatiny a podle geologů je zajímavým vulkanologickým fenoménem. Jeho vrchol leží ve výšce 459 metrů nad mořem. První stavbou na vrcholu Špičáku byla kamenná kaplička postavená kolem roku 1700. Na konci roku 1880 byl v místním tisku uveřejněn článek lékaře a člena místního vlastivědného spolku Franze Hantschela, který inicioval stavbu rozhledny na Špičáku. Tento návrh vyvolal mezi členy Nordböhmischer Exkursions-clubu i mezi českolipskou veřejností nadšení. Byla vypsána sbírka na stavbu rozhledny. Za účelem financování rozhledny byla v roce 1883 vydána sbírka Spitzberg-Album. Přispěla do ní celá řada severočeských literátů a sbírku společně redigovali Amand Paudler a Franz Hantschel. Kromě lyrických a přírodně lyrických básní je zde publikována celá řada drobnějších i delších básnických prací s vlasteneckými a regionálními tématy a také básní oslavujících habsbursko-lotrinskou dynastii, zejména pak císaře Josefa II. protože sbírka vycházela v době stého výročí josefínských reforem. Rozhledna byla již dopředu pojmenována Stephanie-Turm na počest Štěpánky Belgické, která byla provdána v roce 1881 za korunního prince Rudolfa.

Pro rozhlednu byl vybrán projekt architekta Gottloba Albera z Varnsdorfu. Stavba vysoká 14 metrů byla započata v roce 1884 a byla dokončena asi za 4 měsíce. Slavnostní otevření se konalo v květnu 1885. Dva roky poté vyhořelo schodiště rozhledny a opravená stavba byla znovu otevřena v srpnu 1887.

Stavba se stala častým cílem českolipských výletníků a fungovala při ní také malá hospůdka. Až do roku 1939, kdy většina městských spolků zanikla, byla rozhledna v majetku Nordböhmischer Exkursions-clubu. Tehdy přešla do majetku města. Za války byla užívána také jako pozorovatelna protiletecké obrany města. Po roce 1945 rozhledna postupně chátrala a v 90. letech 20. století přešla do soukromého vlastnictví. Soukromá firma stavbu opravila, zároveň ji však učinila nepřístupnou pro veřejnost a věž osadila ohyzdným prstencem s navěšenými anténami a vysílači, které degradují její architektonickou hodnotu. Částečně na turistický a výletní potenciál kopce Špičák navázala v roce 2008 vybudovaná naučná stezka Špičák.

Mgr. Tomáš Cidlina