Olivín

V dubnu jsme vám představili minerál chabazit a tento měsíc si v našem cyklu pokladů z depozitáře ukážeme olivín. Tento minerál určitě zná většina z vás a to díky své typické olivově zelené barvě. Tento minerál má ovšem daleko hlubší a zajímavější příběh, se kterým se teď seznámíme.
Historicky byl znám již z dob starověkého Egypta, kde byl označován za drahokam Slunce, nebo také jako topazion, podle ostrova Topazios, kde se těžil. Egyptské olivíny patřily mezi nejkrásnější na světě, dnes jsou tato ložiska již vyčerpaná a olivín je dovážen zejména z Číny, Afganistánu, Pákistánu a Arizony.
Aby to však nebylo jednoduché, tak tento minerál má mnohá další pojmenování. Olivín vychází z anglického překladu slova oliva = olive a slova zelený = green. Ve starém Římě nesl název topozos podle slova topaz, tedy byl zaměňován za zcela jiný nerost. Těžil se na již zmiňovaném ostrově Topazios, podle Říma pojmenovávaném Topazos.
Také je pojmenováván jako peridot, s tímto označením přišli francouzští klenotníci. Peridot, z řeckého překladu peri = kolem a dona = dar. Výklad může také vycházet z arabského původů slova faridat, neboli drahokam. V minulosti se jim říkalo smaragdy křižáků, jelikož byly často zaměňovány za pravé smaragdy.

Známe ještě jedno označení a to chryzolit. To je drahokamová odrůda olivínu, vycházející z řeckého překladu slov chrysos = zlato a lithos = kámen. My však zůstaneme u klasického pojmenování olivín, které poprvé vyslovil německý mineralog Abraham Gottlob Werner v roce 1790.
Olivín je důležitým horotvorným minerálem bazických a ultramafických hornin (my je známe jako čediče). Jeho výskyt je vázaný na zásaditá magmata s nízkým obsahem křemíku. Tento křemičitan hořečnoželeznatý má velice proměnlivý obsah hořčíku a železa, proto je také označován jako varianta mezi minerály forsteritem (základní minerál hořčík) a fayalitem (základní minerál železo). Takže se vlastně jedná o přechodový minerál, který se může mísit i za poměrně nízkých teplot.

Barva tohoto nerostu je žlutozelená, olivová, zlatá až hnědá. Vytváří spíše zrna, někdy i dvougenerační, anebo výjimečně i krátce sloupcovité krystaly. Často ho však nacházíme v podobě shluků zrn v tzv. nodulích, tedy olivínových koulí. Lesk je skelný, minerál je průhledný i průsvitný. Při metamorfóze se mění v serpentin, podléhá i tlakovým a teplotním přeměnám. Mezi běžný případ patří zvětrávání tohoto nerostu v tzv. iddingsit, to se pak mění v žlutohnědý (bronzověhnědý) nerost, ne příliš pěkného vzhledu.

Ve velkých hloubkách (min. 500 km) zemského pláště se mění za vysokých tlaků krystalová struktura tohoto minerálu a vznikají tak úplně jiné modifikace jako je wadsleyit a ringwoodit. Tedy my to můžeme označit jako speciální formy olivínu.
Využití tohoto minerálu je zejména ve výrobě technického skla, slévárenství, chemickém průmyslu, ve výrobě hnojiv a také brusiva. Již zmiňovaný chryzolit má využití ve šperkařství. České chryzolity jsou velmi vzácné. Najít exemplář, který by se dal upravit do fazetového brusu je výjimečné. Přesto i takové kameny se našly a to zejména na Kozákově na Turnovsku.
Ještě jednou zajímavostí je to, že chryzolit byl objeven vzácně i v meteoritech.

Výskyt na Českolipsku je vázán pouze na vulkanické horniny. Lokalit, kde se s ním můžete setkat je mnoho. Přesto zde nedosahuje až takových kvalit a rozměrů, které by sběratelsky stály za to, i když …

Výbornou lokalitou, kde lze vidět olivínové koule přímo ve stěně skalního výchozu je Lysá skála u Provodína. Ve výjimečných případech se zde mohou najít jednotlivé shluky zrn i ve volných kamenech. Sbírat jde i na okolních kopcích např. na Michlově kopci či Puchavci.

Poměrně slušná zrna olivínu do cca 0.5 cm se dají nalézt i na Kamenickém vrchu u Zákup. Mezi další lokality patří například Horní Libchava, Svojkov, Žizníkov, Holý vrch u České Lípy, Pihel, Horní Police, Stříbrník, Útěchovický Špičák, Brništní vrch, Volfartice, ad.

Sběratelsky zajímavé vzorky se však nachází za hranicemi našeho okresu a mohu doporučit např. výlet na Semilsko. Příkladem za všechny je lokalita Smrčí, která poskytla již mnoho nádherných kamenů a nodulí olivínovce i obřích rozměrů. Bohužel je potřeba pro sběr a vůbec vstup do zdejšího lomu si vyžádat povolení těžařů.

V našich sbírkách se nachází velké množství olivínu z různých lokalit České republiky i ze světa, ale i ty z Českolipska stojí za návštěvu našeho muzea, pár vybraných si můžete prohlédnout přímo u nás v expozici.