Analcim
Červnový minerál, který vám chceme představit, je analcim. Patří mezi zeolity konkrétně k alumosilikátům. Také je řazen mezi tzv. foidy, nebo-li zástupce živců. Ty se vyskytují ve vulkanických horninách, které obsahují málo oxidu křemičitého. Nejčastěji je tento nerost přítomen v alkalických magmatických horninách, jako jsou trachyty, fonolity, nefelinické syenity a těšínity. Pojmenován byl v roce 1797 francouzským mineralogem R. J. Haüyem. Slovo vzniklo z řeckého analkimos, v překladu znamená slabý.
Vytváří omezené krystaly, typické dvacetistěny deltoidového typu připomínající fotbalový míč, někdy pouze jen celistvé či drobně zrnité agregáty. Bývá bezbarvý, bílý, často čirý, někdy nažloutlý či narůžovělý, podle příměsí v inkluzích. Velikost většinou nepřesahuje 5 mm, spíše je menší, dobře je rozeznatelný pod mikroskopem. Lesk je skelný.
Na Českolipsku se vyskytuje na poměrně mnoha místech. Většinou jen jako podkladový minerál, který bývá v asociaci dalších zeolitů v dutinách, proto ho možná neprávem považujeme za zcela běžný a nevýznamný. To možná i proto, že mimořádných exemplářů, které by byly větší než 10 mm se našlo poskrovnu.
Častěji, v lepších ukázkách, se nachází v Českém středohoří, ale ani Českolipsko se nenechá zahanbit. V současné době ho lze nejvíce sbírat na Tachovském vrchu u Doks v činném lomu. Zde je velice bohatá lokalita, kde se v silně alterovaném analcimizovaném fonolitu, zejména ve svrchních etážích nachází na puklinách, kde vytváří bělavé krystaly do 3 mm. Kromě toho se občas najdou i exempláře bezbarvého analcimu o rozměrech 5-15 mm.
Druhou lokalitou běžného výskytu byla známá mineralogická lokalita Puchavec, kde vytvářel většinou drobné krystalky jako podklad v dutinách s další asociací zeolitové mineralizace, nejčastěji natrolitem. Kromě toho zde byly vzácně objeveny i exempláře samostatných krystalů do 10 mm.
Z ostatních lokalit, kde tento nerost nacházíme, ale v nepříliš pěkných ukázkách, je Černý les u České Lípy, Pihel, Radvanec u Sloupu v Čechách, v Petrovicích, na Polevsku a nemůže chybět ani další činný lom na Maršovickém vrchu.
Na Českolipsku není mezi sběrateli příliš vyhledávaný, jelikož perspektivní sběr je zaručen pouze na dvou lokalitách činných lomů, kde je třeba mít zvláštní výjimku pro vstup. Ve sbírkách našeho muzea má opodstatněné zastoupení, a proto si ho alespoň touto formou můžete prohlédnout nebo zavítat přímo do muzea, kde je několik vybraných exemplářů vystaveno.
