Od menšinového školství k většinovému - exponát měsíce

Českolipsko bylo až do konce 1. světové války oblastí, ve které dominovalo německojazyčné osídlení. Tato jazyková situace se odrážela i ve školství. Místní školy byly pouze německé.
V České Lípě byla česká obecná a měšťanská škola otevřena v roce 1919 v budově dnešní školy v Moskevské ulici. V téže budově bylo
v roce 1920 založeno české gymnázium, které bylo záhy přesunuto do Kounicova domu.

V obcích na Českolipsku byl rozvoj školství pomalejší. První venkovskou českou školou byla škola v Zahrádkách umístěná v sýrárně, kterou pro děti svých českých zaměstnanců, převážně zemědělských dělníků, nechala zřídit kněžna Eleonora Andrássy.  v roce 1921. Se stavbou české školy bylo v obci započato o 3 roky později zásluhou Kroužku příznivců české školy a menšiny podniku Národní politika v Praze. Obdobně tomu bylo na dalších místech Českolipska.

Velkým iniciátorem zakládání tzv. českých menšinových škol byl inspektor Josef Maštálko. Existenci a rozvoj českého školství v severních Čechách a celém pohraničí utnul zábor tohoto území hitlerovským Německem na podzim 1938. Po roce 1945 se jazyková a tedy i školská situace obrátila. Německé školy zanikly a bylo opětovně budováno české školství. Díky základům položeným Josefem Maštálkem a předválečnými učiteli, kteří se po válce často vraceli zpět do svých působišť, bylo nač navazovat. I tak ale byla o učitele nouze, kterou stát řešil povinným umisťováním absolventů učitelských ústavů a pedagogických fakult do pohraničí.