Fluorit

Fluorit patří mezi halogenidy. Dříve se také uváděl pod starším názvem kazivec. Toto pojmenování zavedl profesor mineralogie Jan Svatopluk Presl. Halogenidy jsou sloučeniny s tzv. halovými prvky, v tomto případě konkrétně s fluorem. Přesto patří mezi skupiny minerálů, které se v přírodě vyskytují poměrně málo. 

Pro sběratele bývá fluorit poměrně dost atraktivní. To je možná způsobeno tím, že se u něj projevuje pestrá škála barev. Na Ještědském hřbetu bychom ho našli v zelené, žluté, fialové i namodralé barvě. Dokonce i ve formě tmavě fialové až černé. Takový fluorit pojmenováváme antozonit.  Jeho zbarvení je způsobeno radioaktivitou. Odrůda byla poprvé objevena v roce 1841 v Bavorsku ve Wölsendorfu.

Nejčastějším krystalovým tvarem je krychle o pravidelných hranách, ale dokáže krystalizovat i jako osmistěn. Typické je u něj prorůstání krychlí. Občas tvoří i tzv. fantomy (krychle v krychli). Obecně bývá kusový, zrnitý nebo vytváří stébelnaté agregáty.

Fluorit má několik zajímavých vlastností. Byla u něj a objevena jako u prvního minerálu fluorescence, tedy schopnost vydávat světlo po zahřátí. Fluorit tedy reaguje s teplem, takovým pokusem může být zahřátí tohoto nerostu v kuchyňské troubě nebo i na žehličce, po nějaké době fluorit svítí. Tento jev byl odzkoušen i u některých fluoritů z Ještědského hřbetu (nejčastěji žlutě nebo zeleně zbarvených).

Vznik tohoto minerálu na Ještědu je podmíněn hydrotermálními pochody. Vznikla tak ložiska nejčastěji žilného typu. Často ho doprovází i další minerály, jako je například baryt. Ten si představíme někdy příště.

Fluorit se nejčastěji využívá v hutnictví a sklářství, dále při výrobě cementu, případně jako surovina k výrobě fluoritových preparátů, jako např. chladicích kapalin, kyseliny fluorovodíkové, umělých hmot, ad., známý je také jako přísada zubních past.

Na Ještědském hřbetu se vyskytuje nejčastěji v metamorfitech krystalinika, nevíce ve fylitech a dále byl zaznamenán i ve výlevných horninách permokarbonu (melafyrech). Mezi nejlepší lokalitou, kde se dá stále tento minerál sbírat, jsou Křižany.  Ložisko se nachází pod Malým Ještědem cca 10 km západně od Liberce. Objeveno bylo v letech 1951-1952, původně v rámci průzkumu na radioaktivní suroviny. Těžba zde probíhala v letech 1956-1961 a dále v letech 1970-1973. Veškerý vytěžený materiál byl dopravován do úpravny Sobědruhy u Teplic. Tam se upravuje fluorit i v současnosti, ale materiál je již dovážen z ciziny. V Křižanech tak zůstalo několik starých důlních děl, která jsou v dnešní době nepřístupná.  Systém byl tvořen pěti žilami s různou mocností a různým obsahem fluoritu. Samotný fluorit se zde vyskytuje v pěti generacích.

První má fialovou barvu, která postupně přechází do zelené. Vytváří většinou celistvé agregáty a výjimečně i krystalky do 2 mm. Druhá generace tvoří čiré agregáty. Třetí generace bývá světle i sytě fialová a v rámci ložiska dominuje. Čtvrtá generace vytváří slabé žilky fialové barvy a v páté převládá šedozelené zbarvení, vzácně se vyskytuje i průsvitný fluorit s fialovým nádechem.

Sběr lze ještě provádět na starých haldách štoly č. 1, 2, 4 a 5. Vzorky jsou spíše dokumentační, kusové, vytvářející celistvé agregáty. Jen sporadicky se najdou exempláře vytvářející krystaly krychlí do 0,5 cm až max. 1 cm. Přesto i novodobě zkouší několik sběratelů své štěstí a podle zpráv se občas podaří najít i pěkné stále ještě sbírkové ukázky tohoto minerálu. Některé z nich vám i my představujeme v naší expozici.