Baryt

Tento minerál patří mezi nerosty s poměrně vysokou hmotností. Oproti ostatním minerálům objevených na Ještědském hřbetu, je výrazně těžší. Proto se dříve uváděl pod starším názvem těživec. Také v řeckém překladu slovo barys znamená těžký.

Řadíme ho mezi bezvodé sulfáty. Vytváří tenké i tlusté tabulovité či sloupcovité agregáty. Nejčastěji je však zrnitý, lupenitý nebo pouze masivní. Je dokonale štěpný a má skelný lesk. Buď je zcela bezbarvý, anebo může být bílý, žlutý, modrý, šedý, červený i hnědý.

Na Ještědském hřbetu ho nacházíme v metamorfovaných horninách, nejčastěji ve fylitech (fylitických břidlicích) a kvarcitech. Vzniká jako hydrotermální produkt, konkrétně v podobě žilných těles, často doprovázených fluoritovou nebo křemennou mineralizací. Krystalizuje za středních i nízkých teplot.

Z lokalit, kde ho lze sbírat uvádíme hlavní tři. O první jsme se již zmiňovali v souvislosti s fluoritem, tedy Křižany. Zde vytváří čistě barytovou nebo baryt-fluoritovou masivní výplň, převážně růžového barytu, který na kontaktech krystalizuje v tenké lupenité či radiálně uspořádané agregáty. Na tomto ložisku byla nalezena i druhá generace barytu, vytvářející medověhnědé tenké krystalické tabulky a to v dutinách ve štole č. 1 (tyto exempláře v menším měřítku a kvalitě vystavujeme i v expozici). Jedna výrazná barytová žíla vycházející přímo i na povrch je v horních Křižanech, ostatní jsou pro návštěvníka skryty v bývalém fluoritovém dole, ale sběratel může navštívit staré haldy, na kterých se dá barytu objevit opravdu hodně a to i velkých masivních kusů. Baryt z tohoto ložiska obsahoval poměrně velké množství nečistot, a proto byl spíše používán na zpevnění ploch a cest, proto ho lze stále v dostatečném množství najít i v širokém okolí bývalého dolu.

Druhou lokalitou, kde lze objevit medověhnědé krystalické tabulky barytu je Cechovní štola, ze 16. století, v Kryštofově Údolí. Bohužel tato lokalita není přístupná veřejnosti, ale byly zde objeveny sběratelsky velice atraktivní vzorky xx cm velkých krystalů. Baryt zde vytváří tenké žilky a dutiny, ve kterých tento minerál krystalizoval. Vše je uloženo v komplexu kambrických fylitů ještědského krystalinika. Ty nejlepší ukázky jsou v soukromých sbírkách, přesto pár pěkných vzorků má v depozitáři i naše muzeum.

Třetí lokalitou, kterou vám můžeme doporučit, jsou Důlní skály nad Semerinkem. Tato lokalita je geologicky budována ordovickými bílo šedými kvarcity, které jsou výraznou skalní dominantou Ještědského hřbetu. Baryt zde vytváří celistvé žíly, místy s radiálním uspořádáním, růžovobílého až žlutého zabarvení. Na žlutém žilném barytu s bílou kresbou bývají narostlé krystaly křemene potažené červeným povlakem oxihydroxidů železa. Růžovobílý baryt je podobný tomu křižanskému. Další generace barytu byla nalezena v puklinách na tenkých kůrách tvořených oxidhydroxidy železa, kdy se vytvořily jednotlivé tabulky nebo shluky, občas radiálně uspořádané, s krystalovou plochou i 20 x 40 mm. Krystaly jsou žlutobílé barvy s výrazným skelným leskem a kosočtverečným uspořádáním.

Baryt je zajímavým minerálem, který dokáže pohlcovat radioaktivní a rentgenové záření, proto ho lze použít i při stavbách reaktorů, ochranných omítek, do nátěrových hmot, v metalurgii, dezinfekčních přípravků, k bělení přírodních rostlinných textilií, k odbarvováni olovnatých skel, ad.