47. celostátní seminář knihovníků muzeí a galerií

Trochu netradiční 47. celostátní seminář knihovníků muzeí a galerií, které pořádalo Muzeum literatury, se uskutečnil v Praze na několika místech. Letošní téma Knihovna ze sousedství – strážíme paměť nás zavedlo do několika knihoven pražských muzeí, a v přednáškách také do knihoven v Německu, Polsku a Itálii. První místo, které jsme v Praze navštívili, bylo Národní technické muzeum. Po slavnostním přivítání nám Štěpánka Běhalová na přednášce Knihovny muzeí a galerií ČR ve veřejném prostoru nabídla několik akcí, ve kterých se mohou knihovny prezentovat širokému publiku a pochlubit se svými fondy. Každý rok probíhají např. akce Muzejní noc nebo Týden knihoven, na kterých mohou knihovníci prezentovat svoji práci, ukázat zajímavé publikace buď fyzicky, nebo v digitální podobě. Právě digitalizace knihovních fondů je dnes velmi aktuální, neboť nabízí velké možnosti prezentace po celém světě, což ve svém příspěvku Východiska a perspektivy knihoven muzeí a galerií zdůraznila Alena Petruželková. Tento seminář nám umožnil nahlédnout, jak tuto problematiku řeší v Německu v příspěvku Susanne Haendschke a v Itálii v příspěvku Jana Simane. Že jsou možnosti digitalizace velmi pestré a dají se vytvořit zajímavé programy, o tom nás přesvědčila Veronika Sladká v přednášce o projektu e-ilustrace. Jedná se o on-line databázi knižních ilustrací v českých knihách z 15. a 16. století. Program např. nabízí srovnání oblíbených motivů (např. Ježíšův rodokmen), které se ve starých tiscích objevují často ale v různých podobách. V poslední přednášce nám ředitelka Knihovny Muzea Varšavy Katarzyna Zak-Caplot  seznámila s jejich edukační činností a zejména s tím, jakým způsobem zapojili uprchlíky do lokální kultury a propojili je i se stejnými zkušenostmi jiných zemí, např. Itálie.

Velmi působivý byl společenský večer v zahradě Muzea literatury, na kterém jsme si poslechli koncert studentů konzervatoře zrakově postižených, kteří hráli krásné skladby na housle a akordeon.

Ve středu dopoledne jsme zavítali do Uměleckoprůmyslového muzea. V badatelně nás přivítal ředitel knihovny ing. Jaroslav Kostecký a seznámil nás s historií muzea a knihovny. Ta si přes různé rekonstrukce zachovala barokní ráz, v jejím fondu jsou publikace zaměřené na sklo, keramiku, porcelán, nábytek, hračky, užitou grafiku, fotografie. Knihovna má rozsáhlý fond specializovaných periodik ze zahraničí ze 70. a 80. let 20. století. Zajímavá je sbírka výstavních katalogů, velkou část fondu tvoří tzv. musterbuchy, které si půjčují studenti architektury a využívají se při rekonstrukcích budov. Kolegyně z knihovny nás provedly svým pracovištěm a poté jsme si mohli prohlédnout expozice v muzeu, které bylo v letech 2014-2017 v rekonstrukci.

Odpoledne jsme se sešli v Muzeu literatury. To bylo původně součástí Památníku národního písemnictví, od loňského roku má svoje sídlo ve zrekonstruované Petschově vile v Bubenči. Ve svých sbírkách má uchované exponáty 18. až 20. století. Udělat zajímavé expozice z knižní produkce není snadné. Jak je kurátoři sbírek připravovali, o tom přednášela Alena Petruželková a Karel Kolařík. A jak se jim expozice Rozečtený svět  zachycující literaturu 19. a 20. století povedla, jsme se přesvědčili na komentované prohlídce. Expozice je moderní, snaží se přiblížit atmosféru doby různými soudobými artefakty, spisovatele přiblížit z lidské stránky (např. vystavením jeho klobouku, šálku, ze kterého pil čaj, fajfky, ze které kouřil atd.). Na několika místech je až provokující, ostatně tím kurátoři dokreslili povahy literárních umělců, např. K. H. Máchy nebo Josefa Váchala.

Ve čtvrtek dopoledne jsme se sešli v Národním muzeu. I tady jsme si prošli muzejní knihovnu a zejména depozitář, který byl v 80. letech minulého století nejmodernější ve střední Evropě. Rozsáhlé expozice jsme nemohli projít všechny, ředitel knihovny Martin Sekera nás provedl expozicí Dějiny se zaměřením na vystavené publikace v jednotlivých částech, které dokreslují dějiny českých zemí od 8. století do počátku 1. světové války.

Poslední muzeum a knihovna, které jsme si mohli prohlédnout, bylo Náprstkovo muzeum. Byla to zajímavá exkurze před uzavřením budovy, kterou čeká rekonstrukce.