Milé děti,
v muzeu už se obléká víla Orsejka do své sukýnky z 12 orsejových lístků a v každé kapse pro vás má nachystané povídání, vyrábění, úkoly. Už brzy otevře první kapsičku a pozve vás na společné putování.
Zatím si můžete vytisknout obrázek panenky na tvrdší papír, vystřihněte si její části a složte si panenku buď jako puzzle nebo jako panenku pohyblivou, sešitou jednoduchými stehy jehlou a nití nebo cvočky.
Víla se jmenuje po kytičce Orseji jarní, což je jedna z prvních jarních květin.
Lidově se mu říká babka, blyskáček, blýskavé kvítí, čočka, krvavník, mastné kytky, neštovičné koření, knedlíčky, kolovrátek, hvězdičky, mazanečky, mastné buchtičky, jiskřičky, kopytník, májíček, zlatníček
Patří mezi pryskyřníkovité a kvete od března do května. Můžeme ho najít ve vlhkých listnatých lesích, křovinách, na loukách a v příkopech podél cest.
Květy mají 8-12 květních lístků, srdčité, okrouhlé listy a poléhavý stonek.
V lidovém léčitelství je sbírán hlavně kořen a nať, a to léčení bradavic.
Orsej patří díky vysokému obsahu vitaminu C mezi oblíbené jarní salátové bylinky, a to i přesto, že je celá rostlina jedovatá. Listy a nať mladých rostlin lze totiž před jejich rozkvětem konzumovat, neboť ještě neobsahují jedovatý protoanemonin.
V dřívějších dobách byla orsejová šťáva vysoce ceněna jako pomůcka jasnovidců, kdy sloužila k omývání věšteckých pomůcek. V minulosti byla využívána velmi často domorodými obyvateli Alp a Pyrenejí, a to k přípravě šípového jedu.