Exponát měsíce – výukové pomůcky z českolipské zemědělské školy

Ackerbauschule neboli zemědělská škola byla slavnostně otevřena 14. října 1879 na usedlosti Růžový dvůr. Ředitelem školy byl jmenován profesor Johann Benda.

Rozvrh výuky byl velmi pestrý: vedle němčiny, náboženství, počtů, geometrie, fyziky a chemie zde byl také předmět lov zvěře, vedení hospodářství nebo ošetřování domácích zvířat. Dále se vyučovala chemická technologie, zdravověda a základy veterinární péče. Paletu vyučovacích předmětů dotvářelo pěstitelství, chovatelství, strojnictví, účetnictví a studium zemědělského a lesnického zákonodárství. Studenti se vzdělávali v čase od 8-12 a od 13-17, v létě do 18 hodin.

Před dokončením nové budovy si tři roky pronajímala zemědělská škola učebny, kanceláře i ubytování pro učitele v našem klášteře.

V roce 1895 se škola nastěhovala do vlastní budovy pod Špičák a její program se rozšířil. Nová školní budova se stala centrem zemědělské osvěty, pedagogové pomáhali zakládat zemědělské spolky na venkově. Škola také pořádala nejrůznější kurzy pro veřejnost, například o chovu včel, pěstování chmele. Páni profesoři přenášeli i v sálech hospod a demonstrovali nové poznatky o hnojivech a ošetřování rostlin či péči o dobytek.

Rolníkům i široké veřejnosti sloužila i taková zařízení jako byla školní meteorologická stanice. Spousta údajů o klimatu Českolipska má svůj zdroj právě v pravidelně prováděném měření učitelů a studentů.
Školní statek pod Špičákem nebyl žádným miniaturním hospodářstvím. Měl 23 hektarů půdy, vzorné stáje a provozy.
V učebním plánu byl samozřejmě i přírodopis, jehož součástí byla také geologie.
V roce 1900 měla škola k dispozici knihovnu s více než tisícem knih a bohatou sbírku výukových materiálů, která byla rozšiřována prostřednictvím darů různých firem, ale některé si zhotovovali a shromažďovali i studenti a učitelé.

Vy si nyní můžete prohlédnout právě takovou autentickou školní pomůcku z českolipské zemědělské školy – Beitrag zur Bodenkunde Nordböhmens (Příspěvek k půdoznalství severních Čech). Popisuje nálezy čediče z Holého vrchu v České Lípě.

Jedná o poměrně zajímavou učební pomůcku, která měla sloužit hlavně jako ukázka vzniku půdy na příkladu alkalického bazaltu. Pomůcka, která imituje knihu, popisuje lokalitu Holého vrchu a poukazuje na těžbu čediče, zároveň je zde vzorek horniny a výbrusy, které sloužily k mikroskopickému výzkumu mineralogického složení. To je doplněno i o zvětšený obraz konkrétního uspořádání jednotlivých částic minerálů. Vše uzavírá vzorek půdy odebraný na zvětralém podkladu bazaltu.

Petr Mužák, Jaroslava Vondrová