Knihy v době panování Rudolfa II.

Píše se konec šestnáctého století a s ním přichází i období vlády císaře Rudolfa II.  (18. 7. 1552 až 20. 1. 1612). Byl posledním habsburským panovníkem a také posledním v hodnosti císaře Svaté říše římské. Tento významný panovník byl velkým milovníkem umění, vědy a vzdělání. Díky Rudolfu II. se Praha proměnila ve významné kulturní a hospodářské centrum. Praha stala nejlidnatějším městem habsburské monarchie a metropolí Svaté říše římské. Pražský císařský dvůr byl vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů. S přílivem obyvatelstva nastává i stavební rozmach,  jsou se zváni italští a holandští umělci a stavitelé. Z popudu císaře vznikly rozsáhlé umělecké sbírky.

Mezi lety 1501-1621 bylo v českých zemích více než 80 a na Moravě asi 30 tiskařských dílen. Nejvíce jich bylo v Praze, kde  pracovalo 65 tiskařů.  Počet tiskařů se zvětšoval po roce 1583, kdy mecenáš umění a vědy Rudolf II.,  učinil Prahu svým sídelním městem. Práce bylo pro všechny v hlavním městě císařství dostatek.

K významným tiskařům patřil  Jiřík Černý, zvaný Nigrin, Jiří Melantrich z Aventinu, Daniel Adam z Veleslavína. K dalším tiskařům té doby patří například Mikuláš Konáč z Hodiškova, Pavel Severin z Kapí Hory, Jan Kozel, Jiřík Štyrsa, Oldřich Velenský z Mnichova, Mikuláš Pštros, Alexandr Oujezdecký, Oldřich Valda, Bartoloměj Netolický a mnoho dalších. 

Pohled na produkci tiskáren v době renesance  poskytne návštěvníkovi pohled do doby,  která zaujímá v dějinách českého knihtisku pozoruhodné místo. V době druhé poloviny 16. století a začátku století 17. došlo k  rozmachu nejen co do počtu vydaných knih, ale také jejich tematické a literární rozmanitosti a vysoké typografické úpravy. Nastal rozvoj knižního trhu, budovaly se knihovny na různých společenských úrovních. To vše bylo ovlivněno děním v okolním světě i kosmopolitním prostředím císařského sídla.

Výstava, kterou  zapůjčila Knihovna  Akademie věd ČR, je doplněna vzácnými tisky ze sbírky Bohumila Malotína (11. 5. 1927- 15. 9. 2000).  Unikátní sbírka starých tisků vznikala díky neúnavné sběratelské činnosti  B. Malotína téměř 50 let.  VMG v České Lípě ji obdrželo odkazem v roce 2002.  Láska ke starožitnostem a starým knihám u něho přerostla ve vášeň, která ho provázela celý život. V tom je možné vidět paralelu s naším významným panovníkem a mecenášem umění Rudolfem II.

Bc. Jana Fridrichová